A Little Too Far | Recenze

Autor: Lisa Desrochers

Série:  A Little Too Far

Díl: 1.

Rok vydání: 2013

Počet stran: 327

Nakladatelství: William Morrow

Lexie prožívá jednu z nejlepších etap svého života. Úspěšně ukončila střední školu a chystá se na vysněnou roční stáž do Říma. Chce se oprostit od svého bývalého přítele, který ji podváděl a teď ji chce získat zpátky. Lexie se však posunula dál. Už za pár dní započne svou největší cestu v životě. Jediné co jí bude chybět je rodina. Otec, nevlastní matka a Trent. Lexiin nevlastní bratr a zároveň nejlepší přítel. Člověk, ke kterému má ze všech lidí na světě nejblíž. Vše by se vyvinulo skvěle, kdyby se den před odletem do Říma s Trentem nevyspala. Omlouvá ji to, že zrovna prožívala slabší chvíli a Trent ji jako vždy utěšoval, tentokrát to však skončilo trochu jinak než kdy předtím. Ještě že následující den odjíždí do Itálie, kde chce uniknout od Trenta.
Může se sice dstěhovat daleko od domova a utéct od všech starostí, které tam nechala, ale myšlenky zastavit nemůže ani devět tisíc kilometrů od domova. Lexie se snaží pohnout dál, však tíživé myšlenky a vzpomínky na noc strávenou s Trentem nemůže vymazat z hlavy.
Po příjezdu do Itálie přichází na scénu mladý budoucí kněz Alessandro. Rodilý Ital se kterým se Lexie setká při návštěvě kostela. Jako znalec italské historie se nabídne, že Lexie provede po své vlasti. Ta jako studentka renesance tuto lákavou nabídku nemůže odmítnout. Oba dva si spolu skvěle rozumí a začínají si být čím dál tím bližší a bližší. Ale i přes všechny skvěle strávené okamžiky s Alessandrem nemůže zapomenout na svého nevlastního bratra.

Lexie mi padla do oka již na prvních stránkách. Milá, přátelská, inteligentní hrdinka se zájmem o historii a umění. Kamarádka přesně pro mě. V mnoha ohledech jsem ji i rozuměla a chápala ji. Nekdy mi však přišla nerozhodná a při některých scénách by zasloužila i pár facek. Její chování mě postupně začalo iritovat, ke konci knihy, jako by se jí zase rozsvítilo a stala se z ní zase ta stará, dobrá Lexie jako na začátku.

Pokud máte rádi dobrácké hrdiny z young adult/new adult contemporary knih, tak si určitě zamilujete Trenta. Typický teanegerovský hrdina, kterého nalezneme v každé druhé knize tohoto žánru. Autorka při jeho vymýšlení moc originality nepoužila. Já mám však pro tyto kluky slabost, jeho sladká a starostlivá povaha si mě získala na plné čáře.
Alessandro je pravý opak Trenta. Tragická minulost ovlivnila jeho budoucí pohled na svět a směr, kterým se chce ubírat. Pokud máte rádi jižanské typy, Alessandra si zamilujete. Snaží se sice působit skromně, ale temperament Itala dlouho neskryje.

Námět na knihu mě při čtení anotace ihned zaujal. Příběhy na téma zakázané lásky čtu velice ráda. Co však ve knihách moc nemusím jsou milostné trojúhelníky. Ten tady bohužel převládá.
Mám ráda, když jsou v knize jen dva milenci a nikdo třetí. Jeden musí vždy z kola ven a i když tu postavu náhodou nemáte rádi, protože překáží v lásce dvojici, které zrovna fandíte je vám ji nakonec stejně líto a ten příjemný pocit po dočtení knihy nedosáhne takové výše, jako kdyby všechny postavy zůstaly šťastné a vy měli klid a nepřemýšleli nad tím co se s tím třetím stalo. Chápu, že je to o věci vkusu, znám lidi, kteří se v milostných trojúhelnících vyžívají, já to však opravdu nejsem.

Prostředí historii prošpikovaného Říma a následně i dalších částech malebné Itálie přidá knize na atmosféře. Autorka se zmiňuje o spoustě památek, popisuje je více do hloubky, než známe z jiných knih, kde města, nebo památky tvoří jen kulisu.

Děj se odehrával střídavě v USA a v Itálii. To znamenalo, že v jedné části knihy byl Trent, pak Alessandro a zase Trent. Tento styl psaní mě vůbec nezaujal. Již od začátku  jsem fandila Trentovi. Když se ale poté v půlce knihy vůbec neobjevil, stratila jsem o děj zájem a žačala se nudit. Jako romantička miluji příběhy o lásce, když čtu knihu na toto téma, chci aby kniha láskou jen planula. U této knihy se to však nestalo a to anotace celkem jasně naznačovala, že právě o to v knize půjde.

Knihy New Adult žánru poslední dobou masivně obklopují přední příčky nejprodávanějších knih po celém světě. U nás v Čechách to zatím není v zas tak velkém počtu, jako ve světových měřítkách, ale spousty knih jsme se již dočkaly a určitě ještě dočkáme. Ne však všechny knihy jsou známkou kvality. Jako každý rozrůstající se žánry přibývá spousta kvalitních knih, tak i těch průměrných a bohužel i podprůměrných. A Little Too Far bych zařadila mezi průměr. Mám už za sebou pěkný počet tak zvaných "new adultovek" v jednu dobu jsem dokonce hltala jen tento žánr. To mě naučilo knihy třídit trochu přísněji. Too far určitě stojí za přečtení, pokud máte rádi již zmiňované milostné trojúhelníky a nebo se zajímáte trochu víc o italské umění, možná knize přijdete na chuť, u mě se tak bohužel nestalo.

Hodnocení 2,5/5